Většinu lidí někdy napadlo, co by si přáli v závěru svého života. Málokdo o tom ale někomu řekne. Komunikace o přáních v závěru života je pro mnohé náročná a většina z nás ji nechává až na poslední chvíli. Vezměte si na pomoc malou hru, se kterou zvládnete i velká témata.

Co mi to přinese?

Uvědomění a verbalizaci odpovědí, které se týkají mých hodnot a přání spojených se závěrem života.
Lepší poznání sebe sama a těch, se kterými hrajeme.
Úlevu, že jsme se do tak zásadní práce pustil/a.

Proč si zahrát s rodinou nebo přáteli?

Zjistíte přání vašich blízkých zahrnující jakou péči si pro sebe představují.
Kvůli prohloubení vztahů a sblížení s těmi, se kterými hrajeme.
Získáte inspiraci a pohled ostatních na život i umírání.

Proč si zahrát s týmem?

Lépe se poznáme a možná pro nás bude snazší vzájemné porozumění s kolegy na pracovišti.
Strávíme netradiční společný čas, který může ve zdravotnickém nebo sociálním zařízení nastartovat poskytování paliativní péče.

Proč si zahrát s pacienty/klienty?

Lépe začneme rozhovor nebo můžeme zlepšit komunikaci s pacienty a jejich rodinami.
Nenásilnou formou se dozvíme o hodnotách a přáních v závěru života svých pacientů i jejich rodin.

  • Počet hráčů

  • Věk

  • Počet karet

  • Minut hraní

Hra pro život a dobré umírání

Jako lektorka hraji hru Řekni mi s účastníky kurzu Paliativní přístup. Je skvělé vidět, jak hra podpoří téma kurzu a dává mu rozměr osobního prožitku. Účastníci se navzájem znají a je úchvatné vidět, jak je sdílení během hry stmeluje. Vyjadřují si pochopení, podporu, společně se smějí i pláčou a já s nimi.

— Vierka Ivanovová, lekorka kurzů Centra paliativní péče

Hrála jsem to poprvé, určitě bych to chtěla hrát déle (ještě další hodinu), kdyby to šlo. Bylo to poučné, některé otázky šly hodně hluboko, ale bylo to fajn. Poznala jsem prima spoluhráčky.

— Libuše Koppová, zdravotní sestra a pracovnice

Minulý týden jsme zkoušeli hrát karty Řekni mi online a vlastně to fungovalo moc hezky. Hráli jsme něco přes hodinu a bylo to moc příjemné. Na začátku měli někteří obavu, že se budeme bavit o náročných tématech, což ve spojitosti s touto dobou může být ještě náročnější, ale i jsme se dost smáli. Tak moc děkujeme.

— Zuzana Hájková, metodička Skauting pro školy

Hru mě doslova donutila zahrát vnučka. Nechtělo se mi, protože na smrt v mém věku nerada myslím. Každopádně jsem za to donucení ráda. Cítím se lépe, že některé věci vyšly ven.

— Věra Viktorinová, učitelka MŠ v penzi